Hra Josefa Topola Konec masopustu je jedním z nejlepších básnických dramat dvacátého století. Příběh lásky na pozadí drsné reality kolektivizace, která ničí nejen tradice, ale i mravní řád. Masopustní rej masek stahuje ty, kdo ještě mají duši, do svého víru. Vesnice zdánlivě idylická, plná temných vášní… Ten nejčistší musí být obětován. Josef Topol napsal hru ve svých pouhých 27 letech, premiéru měla na scéně Národního divadla v roce 1964. Po půli století je právem pokládána za českou klasiku a stala se vrcholem nejpůsobivější, ryze české linie dramatu, ve které se obraz vesnice v rozměru tragickém i groteskním stává obrazem kořenů našeho bytí.