Snad žádný jiný film si v historii české kinematografie nevydobyl u diváků takové postavení, jako právě Limonádový Joe, který měl premiéru v roce 1964. Ale nejenom u diváků! Vedle Ceny československého filmového diváka na XV. Filmovém festivalu pracujících v roce 1964 je Limonádový Joe ověnčen i cenami zahraničními: Zvláštní cena poroty Stříbrná mušle na XII. MFF v San Sebastianu 1964, ceny za režii, výpravu, filmové triky a za herecký výkon Miloše Kopeckého v roli Hoga Foga na V. MFF v Panamě 1967, a další.

Kultovní Limonádový Joe za více než 40 let od svého zrodu vůbec nezestárnul. Na rozdíl od jiných starších českých filmů, které jsou poznamenány dobou, je westernová parodie na "kaubojky" stále živá a svým způsobem dnes i aktuálnější. Brdečka si totiž dělá legraci nejenom z naivních barvotiskových příběhů o "neohrožených mstitelích bezpráví", ale i z reklamy, tedy z odvětví, které bylo našemu divákovi v roce 1964 zcela "španělskou vesnicí". Je zajímavé, že původně chtěli tvůrci nazvat svůj nápoj podle nejslavnější "limonády" Coca Cola a získat tak prostředky k natočení filmu přímo od výrobce. To však tehdejší znárodněná kinematografie nemohla, samozřejmě, připustit. V původním scénáři je stále ještě název Kolakoka – teprve v průběhu filmování se zrodila "průchodnější" Kolaloka.

V Hudebním divadle Karlín tedy budou hrdinové muzikálu pít Kolaloku (která se tak báječně loká!), o pořádně "hustý" dým v baru se postará nádherná Tornado Lou s neméně krásnými barovými tanečnicemi, budeme svědky rvaček, přestřelek a vzrušujících partiček pokeru, ničemové nám, v rozporu s dnešními poznatky medicíny, budou tvrdit, že "alkohol, podávaný v malých dávkách, neškodí v jakémkoli množství", a bezpráví bude trestat neposkvrněný hrdina v ještě neposkvrněnějším bílém kostýmu na bělostném oři. Nenechme se však mýlit dokonalým vzhledem našeho hrdiny: kolty Limonádového Joa visí vždy proklatě nízko a jeho muška, nezkalená výpary alkoholu, je vždy zcela přesná.